Královská rodina Norska sehrála klíčovou roli ve vytváření národní identity národa. K tomu, abychom její roli pochopili, je třeba podívat se na velkou část historie. Tu budu hlouběji rozebírat jindy, proto se v tomto článku podíváme jen na ty nejdůležitější události spojené se současnou královskou rodinou a pak si řekneme pár zajímavostí o jejích členech a uspořádání.
Obsah článku:
Historie Norska a královské rodiny
Norské království má hlubokou historii, sahající až do devátého století našeho letopočtu. Historicky prvním králem Norska byl Harald Hårfagre, který Norsko sjednotil kolem roku 890.
Současné království je ovšem mnohem mladší. Po dlouhou dobu historie totiž bylo součástí spojení s Dánskem, kde bylo tou méně významnou součástí. To se změnilo po napoleonských válkách a od roku 1814 vytvořilo Norsko nové spojení se Švédskem. Zcela samostatným a nezávislým státem je tedy až od roku 1905. Tehdy se stal prvním králem současného království Haakon VII.
Současní členové Norské královské rodiny
Nynější královská rodina patří do rodu Glücksburg. Níže představím jednotlivé členy této rodiny.
Král Harald V.
Narodil se 21.2.1937 a dnes je druhým nejstarším panovníkem v Evropě. První místo zaujímá papež František. Korunován byl 23.6.1991 a jeho heslo zní “Vše pro Norsko”.
Když v roce 1940 napadli Němci Norsko, byla celá královská rodina evakuována do Švédska. Odtud pak byli přepraveni do Spojených států Amerických, kde setrvali až do konce války.
Základní vzdělání absolvoval na veřejné škole v Oslu. Pokračoval studiem katedrální školy, kde složil zkoušky tzv. červeného diplomu. To je něco úplně jiného, než co pod tímto pojmem chápeme v Česku. Více o vzdělávacím systému v Norsku napíšu v budoucnu. Teď jen velmi stručně: russ je něco jako úspěšný maturant. Zkoušky se skládají z různých oborů, které jsou rozčleněny dle barev. Diplom tak můžete získat např. i růžový. Červený diplom získají studenti všeobecného zaměření – obdoba českého gymnázia.
Poté byl přijat na univerzitu v Oslu, namísto toho ale nastoupil na kavalérní školu, určenou budoucím důstojníkům a velitelům vojsk. Následovalo studium na vojenské akademii.
Královna Sonja
Narodila se 4.7.1937 a za svého manžela se provdala 29.8.1968.
Vyučila se jako švadlena na odborné škole v Oslu. Poté odcestovala do Švýcarska, aby mohla navázat vzděláním v účetnictví a módní kresbě. Později se dále věnovala studiu jazyků a diplomacie.
Když se seznámila s tehdejším korunním princem, dostali požehnání od krále Olava k civilnímu sňatku. To byl velmi nestandardní krok, avšak odpor veřejnosti byl mnohem menší, než se čekalo.
Královna není ovšem jen krásným doprovodem svého muže, aktivně se také podílí na chodu země. Například byla prezidentkou Norského červeného kříže, aktivně se podílí na sbírkách a pomoci pro ohrožené skupiny obyvatel (ať už se jedná o děti, či uprchlíky) a starala se o renovace historických sídel i paláce.
Korunní princ Haakon
Narozen 20.7.1973 a oženěn 25.8.2001. Jeho rodiče se rozhodli v pokračování “přirozené výchovy”. To znamená, že on i jeho sestra, princezna Martha Louise, chodili do veřejných škol a vyrůstali mezi svými nešlechtickými vrstevníky. Trochu větší důraz je kladen na přípravu vládnutí, ale jinak se výchova nijak neliší od rodin “z lidu”.
Ačkoliv je králem stále jeho otec, Harald V., v případě nemoci či jiného indisponování ho zastupuje jako regent. Také navštěvuje norské komunity ve světě, např. USA.
V roce 2006 založil neziskovou organizaci Global dignity, jež se zaměřuje na umožnění důstojného života všem, bez rozdílu. Kromě toho je patronem mnoha dalších organizací, např. Norské letecké sanitky, Norského filmového festivalu, či Národní asociace proti zneužívání návykových látek.
Korunní princezna Mette-Marit
Narodila se 19.8.1973. Jako teenager byla velmi aktivní. Hrála volejbal, kde byla později kvalifikována na rozhodčí, tančila balet, zpívala v dívčím sboru, byla skautkou a chodila do nedělní školy.
Během studia na gymnáziu strávila šest měsíců v Austrálii jako výměnná studentka. Na vysoké škole složila zkoušky z chemie a informatiky a po zasnoubení s princem Haakonem pokračovala ve studiu etiky a aplikované etiky.
Po studiích dostala místo jako stážistka v Noradu – to je Norský úřad pro rozvojovou spolupráci. Jejich prací je mimo jiné rozhodovat o investicích do klimatu a životního prostředí. Její patron uvedl jako její největší přednost toto: “Dokáže vidět svět bez předsudků”.
Norská popelka
To je přezdívka, kterou Norové své princezně dali. V době studia na střední škole se pohybovala v ne úplně vybraných kruzích. Byla zasnoubená s mužem, který byl později odsouzen kvůli drogám. Zároveň měla syna s přítelem tohoto muže, který byl odsouzen také.
S princem Haakonem se seznámila teprve v létě roku 1999 na koncertě v Kristiansandu. Velmi brzy spolu pár začal žít, což nebylo společností vnímáno pozitivně. Princezna však sama říká, že před setkáním s princem vedla zhýralý život, který se ubíral špatným směrem. Sama má pocit, že ji princ svým způsobem zachránil. V současné době je lidmi oblíbená a reprezentuje svůj lid tak, jak je od ní očekáváno.
Princezna Ingrid Alexandra
Je prvorozenou dcerou korunního prince Haakona a jeho ženy Mette-Marit. Narodila se 21.1.2004. Je dědičkou Norského trůnu a ve chvíli, kdy na něj usedne, se stane druhou Norskou panovnicí – po královně Margarete I.
Její narození bylo důležitou událostí celého království a významně přispělo k celkové oblibě Norské královské rodiny. Její křest, který proběhl 17.4.2004 v zámecké kapli, byl celostátní událostí, kterou sledovalo ještě více lidí, než sňatek jejích rodičů. K příležitosti této události vydala Norská pošta speciální sérii známek.
I princezna Ingrid Alexandra pokračuje v tradici veřejného studia. Rodiče pro ni vybrali školu, kam chodil i její nevlastní bratr – aby měla co nejnormálnější dětství.
I přesto se již od dětství aktivně účastní nejrůznějších ceremonií a oslav. Například křtí lodě, v roce 2016 zapálila olympijský oheň na olympiádě mládeže a pravidelně se účastní proslovů.
Další členové Norské královské rodiny
Další členy Norské královské rodiny pouze vyjmenuji, protože pro chod země nejsou tolik důležití.
Patří sem králova sestra, princezna Astrid, sestra korunního prince, princezna Martha Louise a mladší syn korunního páru, princ Sverre Magnus.
Závěr
Norská královská rodina hraje důležitou roli v politice Norského království a je také symbolem Norské národní hrdosti. Její členové jsou velmi liberální a ve výchově i pozdějším životě kladou důraz na to být jedním z lidu, být součástí kultury, již tvoří. Norskými občany jsou velmi oblíbeni i uznáváni a to se týká všech členů královské rodiny, bez ohledu na původ či minulost.
Leave a Reply